Jaké problémy přináší teorie panspermie

Otázka vzniku života na naší planetě zajímala lidstvo již od pradávna. Není divu, že prakticky každá civilizace má nějaký mýtus, který se jej snaží vysvětlit. A ani v moderní době, s dnešními technologiemi, si nejsme stoprocentně jisti, jak k tomu došlo. Jistě, existuje několik hypotéz, avšak ty jsou v podstatě to jediné, co máme. Jednou z těch poměrně rozšířených je i takzvaná teorie panspermie. Ta byla známa již dříve, avšak velkou popularitu si získala poté, co byly na kometě objeveny organické molekuly. Zde je však potřeba podotknout, že organické neznamená živé. Jedná se pouze o uhlíkaté sloučeniny, které mohou být základem pro živý organismus. I tak to však byl velký objev, který dodal této teorii na vážnosti.

Ta jednoduše řečeno postuluje, že život jako takový nevznikl na zemi, nýbrž sem byl přinesen při pádu meteoritu či komety, obsahující právě takovéto organické sloučeniny. Pokud se pak tyto dostaly do příhodného prostředí, mohlo dojít ke vzniku života tak, jak jej známe. A jistě, je to velmi lákavá hypotéza, avšak nelze přehlédnout, že má hned několik problémů. V první řadě by tyto zárodky života nesměly být zničeny při vstupu onoho tělesa do atmosféry.

A všichni víme, jakých teplot předmět padající z vesmíru dosahuje – existuje velmi dobrý důvod, proč jsou rakety opatřeny tepelnými štíty. I to je tedy v zásadě nepravděpodobné, i když v té době byla atmosféra mnohem řidší, než je dnes. Mnohem větší potíž však způsobuje to, že vznik života nevysvětluje, nýbrž jej jen odsouvá. Dobrá, dostal se na Zem z vesmíru. Kde a jak tedy vzniknul? Je tedy vidět, že pokud by se prokázala, museli bychom po vzniku života pátrat dál, a mnohem složitěji. Daleko pravděpodobnější však je, že se život vyvinul plně na naší planetě, bez toho, že by jeho zárodky musely být přineseny odjinud. Podmínky k tomu zde byly v dávné minulosti vhodné.